Specifikace jednotlivých tříd / kategorií Dummy Trialu
Dummy trial - co to je?
Můžeme se setkat s dvěmi různými názvy, Dummy Trial (DT) nebo Mock Trial. Oba dva výrazy znamenají totéž. Jde o soutěž, která velmi věrohodně simuluje Field Trial (FT). Na DT se však na rozdíl od FT používají, jak už název napovídá, dummy. DT vznikl proto, aby si vůdci „nanečisto“ prozkoušeli a prohloubili dovednosti své a svých psů, než nastoupí na opravdový FT, který se odehrává na živé zvěři.
Jaký je rozdíl mezi DT a Working testy (WT)?
Nejzásadnějším rozdílem je to, že na DT nejsou opakovaně simulovány stejné situace jako na WT, kde je naopak žádoucí, aby každý startující dostal pokud možno co nejrovnocennější aport. DT má pouze dvě třídy, Novice a Open, na rozdíl od WT, které se u nás v ČR dělí do čtyř kategorií, E (puppy), L (novice), M (intermediate), S (open). DT probíhá stejným způsobem jako FT, což znamená, že může být formou Walk up (ploužená leč) nebo Drive (představená/obstavná leč). Pokud na WT dostanete z jedné disciplíny 0, můžete pokračovat dále a celé WT, byť jako neklasifikováni, dokončit. Pokud váš pes nedohledá aport, udělá vylučující chybu či rozhodčí posoudí práci psa jako nedostatečnou (o posuzování budeme psát dále) na DT, již dále nepokračujete. Dobrým zvykem je (v některých zemích je to i součástí etického kodexu), že vypadnuvší soutěžící trial neopouštějí před jeho ukončením. Pokračujete tedy jako divák v koroně a pokud Vás rozhodčí či hlavní steward požádá, posbíráte se svým psem střelené kusy, které nejsou určeny pro soutěžící.
Jak DT probíhá?
Na začátku soutěže posuzují oba rozhodčí odděleně. Jak jsme již zmínili dříve, můžete se setkat se soutěží formou Walk up, Drive nebo kombinací obojího.
Při Walk upu se rozhodčí i se startujícími rozmístí tak, aby byli v dostatečné vzdálenosti od střelců a házečů. Tato vzdálenost se může lišit podle třídy (novice a open) a složitosti terénu. Střelci i házeči můžou být před, za i po stranách nebo v linii rozhodčích a psů. Trial probíhá v tzv. kolech. V prvním kole přinese pes dva aporty u jednoho rozhodčího, v druhém kole pak jeden aport u druhého rozhodčího. Počet aportů v dalších kolech je na zvážení rozhodčích - buď jeden, nebo dva aporty v každém kole. Dle počtu psů pokračujících v soutěži mohou rozhodčí v průběhu trialu začít posuzovat společně. Pro případné udělení titulu CACT/CACIT na FT musí pes přinést min. 5 aportů. Totéž platí pro vítěze DT. Počet aportů pro vítěze a další psy ve „finále“ by neměl přesáhnout 8.
Při Walk upu posuzuje každý rozhodčí vždy dva psy současně. Ostatní psi jsou na vodítkách společně s hlavním stewardem uprostřed linie nebo na jejím okraji připraveni nastoupit k posuzování. První kolo tedy začíná startovními čísly 1, 2, 3 a 4. Vůdci s losem 1 a 2 začínají u rozhodčího na pravé straně, 3 a 4 na levé straně, přičemž nižší číslo vždy začíná po pravé straně rozhodčího. První kolo můžeme nazvat jako tzv. „zahřívací“, rozhodčí obvykle posílají psy pro aporty padlé na jejich straně, jen vyjímečně křížem (např. pokud aport padl blízko a rozhodčí jej vyhodnotí pro své psy jako příliš lehký, dá znamení rozhodčímu na druhé straně, že aport přenechává pro něj). Psi jsou pro aporty posílání střídavě, tj. nejprve los 1, poté los 2, opět los 1 (totéž platí u druhého rozhodčího s losy 3 a 4). Poté, co los 1 přinese dva aporty, dává psa na vodítko a místo něj přichází k posuzování los 5 (pokud by dříve přinesl 2 aporty los 3, jde los 5 k druhému rozhodčímu). Los 2 (případně 4) se přesouvá na pravou stranu rozhodčího a nově příchozí se postaví doleva. Jak už jsme zmínili dříve, v prvním kole soutěže musí každý pes přinést u prvního rozhodčího dva aporty, po přinesení ho čeká druhé kolo, ve kterém přinese jeden aport u druhého rozhodčího. V průběhu kol rozhodčí hlavního stewarda neinformují o známkách, ale jen o případném vyřazení psa, aby věděl, kterého psa již nemá posílat dále k posuzování. Když jsou takto posouzeni všichni psi, rozhodčí se po druhém kole sejdou s hlavním stewardem, se kterým si prohlédnou své notesy, potvrdí si, kteří psi byli vyřazeni a které psy vzhledem ke svému hodnocení už případně nechtějí vidět v dalším kole. Toto společné hodnocení pak probíhá i po každém následujícím kole. Podle situace se pak rozhodčí domluví, jak budou posuzovat dále, zda společně, zvlášť, změní terén či udělají Drive. Diváci a startující, kteří nejsou právě zkoušeni, jdou zároveň s rozhodčími a zkoušenými psy v řadě. Všichni v koroně musí pečlivě dbát, aby nepředbíhali ani se nezdržovali, přičemž psi jsou na vodítkách. Musí poslouchat pokyny stewarda, případně rozhodčích.
Drive (česky obstavná/představená leč) je situace, kdy většinou rozhodčí nechají všechny startující rozestavěné na volno podél místa, kde se leč odehrává. Stejně jako při reálném trialu či honu pomocníci simulují vyhánění zvěře. Tato simulace může trvat několik minut, takže mají rozhodčí možnost posoudit klidy všech psů. Rozhodčí stojí za soutěžícími, aby měli přehled a pokud se jim něco nezdá, můžou se tiše přesunout. Po skončení leče všichni startující nasadí psům vodítka a rozhodčí si volají psy podle čísel stejně, jako to bylo popsáno výše u walk upu. Nižší číslo napravo, vyšší nalevo. Mohou ale také nechat psy dále volně a posílat je pro určené aporty v pořadí dle jejich startovních čísel.
Při tomto druhu leče někdy rozhodčí používají pomocníky, tzv. markery, kteří zaznamenávají přibližná místa dopadů a počet padlých kusů. Informace poté předávají rozhodčím.
Rozhodčí posílají zkoušené psy s přihlédnutím i k obtížnosti terénu. Pokud to terén umožňuje, posílají psy přímo z linie. Pokud je terén příliš členitý, můžou se přesunout s právě zkoušeným psem blíže nebo tak, aby výhled umožňoval vůdci handlovat svého psa. Někdy bývá aport v členitém terénu na 40m daleko složitější než marking na rovném poli na 100m a s ohledem na složitost aportů také rozhodčí hodnotí a přidávají případně benefity.
Jak rozhodčí DT posuzují?
Rozhodčí se při posuzování DT řídí řádem pro field trial uznaným FCI. V něm jsou jasně definované hrubé chyby (major faults – dále jen MF) a vylučující chyby (eliminating faults – dále jen EF).
Mezi nejčastější EF patří vyražení, kňučení, záměna kusu nebo pes mimo kontrolu. Pokud by rozhodčí chtěl psa vyloučit za tvrdou mordu, platí, že se na této chybě musí shodnout 2 rozhodčí a vůdce musí mít možnost si poškozený kus prohlédnout. Vylučuje se samozřejmě také za hrubé chování ke psovi. EF znamená okamžitý konec psa v soutěži a pes nemůže získat jakékoliv umístění. Ve výsledcích trialu je uvedeno EL – eliminated.
Mezi základní MF, které vysvětlíme níže, patří „eye-wipe“ (dále jen EW) a „first dog down“ (dále jen FDD). Dále také například špatná chůze u nohy, neklidný pes na stanovišti v průběhu leče, příliš hlasité navádění atd.
FDD je situace, která může nastat ve chvíli, kdy žádný z vyslaných psů a následně ani rozhodčí kus neodhledají. Musí se zároveň jednat o marking a pes musí být vyslán okamžitě bez jakékoliv prodlevy. Pak se má za to, že první pes měl největší šanci aport najít a proto v soutěži končí. Setrvání ostatních psů v soutěži záleží na posouzení rozhodčích, kteří zhodnotí, zda psi předvedli dostatečně kvalitní práci. Se situací FDD se setkáme takřka výhradně jen na FT (u DT je krajně nepravděpodobné, že by dummy nikdo nenašel J).
Definice EW - pes nedohledal a nepřinesl kus, který následně dohledal další pes nebo ho nalezl rozhodčí. EW lze přeložit asi jako „vytření zraku“ prvnímu psu psem druhým – „kontrolním“. „Kontrolních psů“ může být i více. Pokud potom poslední „kontrolní pes“ nebo rozhodčí zvěř naleznou, jsou penalizováni všichni předcházející psi. Pokud není kus nalezen vůbec (a nejednalo se o situaci FDD), není penalizován žádný pes. Samozřejmě i zde platí, že rozhodčí zhodnotí kvalitu práce psů a rozhodnou o jejich dalším setrvání v soutěži.
Pes s MF nepokračuje dále v soutěži, ale v případě, že před MF předvedl alespoň tři výborné aporty, může získat hodnocení dobrý nebo velmi dobrý. V opačném případě je u psa ve výsledcích uvedeno NC – non classified.
Známkování
Rozhodčí si k výkonu psů píšou poznámky o tom, co by při práci psa vyzdvihli, případně co jim na výkonu psa nesedělo. Na rozdíl od WT, kde je stupnice bodů od 1 do 20, se DT posuzuje známkami A+, A, A- nebo B.
A+ - s tímto hodnocením se setkáme jen velmi vzácně a týká se výhradně FT. Pes v tomto případě předvedl naprosto výjimečnou práci – např. našel těžký křídlovaný kus, který před ním jiní psi nenašli.
A - pes předvedl čistou práci bez chyb, může být hodnoceno lehce pozitivně či negativně (tečka nahoře nebo dole), v trialu pokračuje.
A- - rozhodčí nebyl s prací úplně spokojen, ale psa by nevyřadil. Pes s jedním A- obvykle setrvá v trialu až do finálového kola. Pes s 2x A- v prvním kole zůstává v soutěži do konce druhého kola, než je posouzen druhým rozhodčím, pak je obvykle vyřazen.
B - pes aport přinesl, ale rozhodčí s prací nebyl spokojen a pes by podle něj neměl v trialu dále pokračovat. Pes s hodnocením B je obvykle vyřazen. Pes s jedním B v prvním kole zůstává v soutěži do konce druhého kola, než je posouzen druhým rozhodčím, pak je obvykle vyřazen.
Známkování psů je asi největší rozdíl mezi WT a DT. Známka B na trialu odpovídá velmi zhruba hodnocení 11-12 bodů a méně na WT. Pes, který je za svůj výkon ohodnocen známkou B, se nikdy nemůže stát vítězem trialu ani získat jakékoliv umístění. Jak obrovský rozdíl oproti WT, kde i s deseti body na jedné disciplíně můžete bojovat o nejvyšší umístění.
Všimněte si také, že často používáme výrazy obvykle či může. Znamená to, že na trialu není téměř žádná situace pevně daná a jakékoliv rozhodnutí je plně na uvážení rozhodčích.
Organizace
Dummy trial je dost náročný na organizaci, především pak na počet lidí, který je pro konání této akce potřeba. Především musíme vyzdvihnout důležitost hlavního stewarda. Ten má na starosti jak bodovou tabulku, tak především startující. Do své bodové tabulky zapisuje, který startující byl u kterého rozhodčího. Musí vědět, kteří startující již dál v trialu nepokračují, a připravuje a posílá další psy k rozhodčím podle čísel. Při každé poradě rozhodčích je přítomen.
Rozhodčí mají u sebe ještě jednoho pomocníka/stewarda, který jim odebírá aporty a komunikuje vysílačkou s hlavním stewardem.
Kouzlo dummy trialu spočívá v tom, že ani rozhodčí neví, kdy a kde aport padne. Všechny házeče a střelce má na starosti jeden z organizátorů, který pomocníky řídí na dálku skrze vysílačku a velí, kam v který moment vystřelit, hodit či položit aport, aby ho psi viděli, případně neviděli. Rozhodčí se posléze můžou mezi sebou domluvit, kdo vyšle v daný moment psa. Pro startující je tedy podstatné snažit se „markovat“ naprosto vše, protože nikdy nevíte, který aport bude zrovna pro vás.
Co by měl pes umět, aby byl připravený zúčastnit se?
Novice trial je většinou určený pro psy mladého věku a nováčky zhruba od roku a půl výše. Pro tuto třídu se volí lehčí aporty, převládají markingy či memory do různých typů terénů a s postupujícím vyřazováním psů se volí složitější situace včetně blindů s výstřelem. S čistým blindem se setkáte jen velice výjimečně.
Na Open trialu startují zkušení psi, kteří už mají za sebou WT M, WT S nebo skutečný trial.
Platí, že pes by měl být klidný a ovladatelný u nohy tak, aby se zvládl otáčet na každý výstřel a aport.
Důležitý je dobrý marking – pes by si měl dobře pamatovat místo či více míst dopadů, na které může být poslán.
Pes by měl ukázat samostatnost a iniciativu při dohledávce a dobrou práci nosem. Měl by mít dobrý kontakt s vůdcem, ale přitom nebýt přiliš závislý na handlingu.
Autoři: Táňa a Martin Incédi
- International regulations for field trials for retriever breeds. Fédération Cynologique Internationale [online]. Thuin (BE), 2011 [cit. 2015-07-18]. Dostupné z: http://www.fci.be/medias/RET-REG-en-580.pdf
- Guidelines for judging and organizing the ICC, the CdE and CACIT retriever field trials in general. Fédération Cynologique Internationale [online]. Thuin (BE), 2011 [cit. 2015-07-18]. Dostupné z: http://www.fci.be/medias/RET-REG-J-O-CACIT-CDE-ICC-en-583.pdf